Gavrilo Vučič: Odhaduji, že banky propustí asi tisíc lidí

Zdroj: Hospodářské noviny

Půlku profesního života Gavrilo Vučič strávil na manažerských pozicích jak v německých, tak českých bankách. Před třemi lety spoluzaložil firmu, která vyhledává lidi na vyšší pozice a klíčové specialisty.

HN: Máte slovanské příjmení a vyrostl jste v Německu...

Měl jsem dědečka, který pocházel z Černé Hory. Ve třicátých letech odešel do Česka. Rodiče mi dali jméno Gavrilo, ale narodil jsem se v Praze. Naše rodina však odešla po osmašedesátém roce do Německa.

HN: Co vás motivovalo spoluzaložit "headhunterskou" firmu?

Měl jsem za sebou sedmnáct let praxe v bankovnictví. Cítil jsem, že je čas na něco nového. Abych se vypracoval do představenstva banky, musel jsem se pracovně hodně angažovat. Když se pohybujete v představenstvu banky, nemáte klasickou smlouvu, ale mandátní. Čím výš je člověk, tím řidší je vzduch. Podnikání mi dnes dává svobodu. A stále těžím ze své odbornosti hlavně v bankovnictví. Už mám také potřebu si samostatně plánovat čas.

HN: Co je ve vaší práci kromě znalosti oboru nejdůležitější?

Kontakty. A velkou roli hraje umění posoudit, kdo je dobrý manažer. Vlastní zkušenost z byznysu je přidaná hodnota.

HN: Jak získáváte tipy na "mozky"?

Reagujeme na doporučení lidí z branže. Reference si ověřujeme sami. Naše práce stojí na osobní bázi. Nedáme pouze na reference, které předkládají sami kandidáti. Naši konzultanti se pohybovali v byznysu, umějí profesionálně zhodnotit dovednosti manažerů.

HN: Jak se bude vyvíjet pohyb pracovních sil v bankovnictví?

V příštím roce očekávám, že se počet zaměstnanců sníží. Půjde o pokles o jedno až dvě procenta, tedy přibližně do jednoho tisíce lidí. České bankovnictví je v dobré kondici. Není postiženo americkou hypoteční krizí. České banky nehrají velkou roli v investičním bankovnictví. Jsou zaměřeny spíše na klasické úvěrování a přijímání vkladů, tedy klasické komerční bankovnictví. Dosud se jim dařilo a nemusely jít do rizikového byznysu. Ekonomika rostla a bude růst i nadále, i když se tempo zpomalí.

HN: Banky si nedělají negativní reklamu, o propouštění nemluví...

Ano. Ale nabírat bude například Raiffeisenbank. Jinak banky propouštění nepřiznávají. Veřejně to udělala jen ČSOB. Tvrdí, že mají stop stavy. Ve druhém kvartálu mělo bankovnictví čtyřicet tisíc tři sta zaměstnanců. Ke konci třetího kvartálu třicet osm tisíc osm set zaměstnanců, což je o patnáct set lidí méně. To možná můžeme částečně vysvětlit i tím, že zanikla Hypo stavební spořitelna nebo spojením Raiffeisenbank s eBankou. Ale to stále nejsou čísla, která by odpovídala. Nechci říkat, že banky hodně propouštěly. Ale pravděpodobně ten, kdo dal výpověď, odešel na mateřskou nebo do důchodu, nebyl automaticky nahrazen.

HN: Koho se banky ještě zbaví?

Myslím, že to budou hlavně následující typy zaměstnanců. Zaprvé je potenciál snížit stav na stávajících pobočkách, zejména u lidí s nižší odborností. Zadruhé půjde o ty, kteří dělají v bance na back officových pozicích, tedy například lidé z platebního styku, účtárny a podobně. Zatřetí se budou propouštět lidé ze středního a nižšího managementu. To se týká zejména velkých bank, protože ty malé jsou strukturovány plošně. Nemají tolik manažerů ve středním a nižším managementu, což jsou vedoucí oddělení a vedoucí skupin. Je to dobrá příležitost, jak ozdravit firmu a propustit nadbytečné lidi.

HN: Budou propouštět všechny banky?

Jsou takové, například Raiffeisenbank, které rozšiřují svoji distribuční síť. Zde vznikají příležitosti nejen pro lidi ve středním managementu, ale i pozice ředitelů poboček, bankovních poradců a servisního personálu. Samozřejmě i na centrále se budou hledat lidé, kteří se zabývají například produktovým managementem a strategií v této oblasti. Takže šance tu jsou, ale trendem je, že bude spíš přebytek zaměstnanců.

HN: Které profese mají "zelenou"?

Lidé, kteří jsou specialisty na finance nebo umějí restrukturalizovat úvěr. Příležitosti budou mít také krizoví manažeři. Uplatní se ti, kteří umějí vymáhat pohledávky. V bance se budou hledat procesní specialisté, kteří dokáží co nejefektivněji nastavit procesy tak, aby se ušetřily náklady. Stále budou potřeba dobří prodejci. Ti musejí ale přinést zajímavé portfolio klientů. Velký prostor dostanou specialisté v nových distribučních kanálech, například internetovém bankovnictví. Jsou to totiž pro banky levnější kanály než klasická pobočka.

HN: Jak vypadá profil takového krizového manažera v bance?

V bankovnictví je to člověk, který prošel restrukturalizací podniku nebo fúzí. Tuhle zkušenost má v Česku už poměrně dost lidí.

HN: Sám jste se podílel na fúzi HypoVereinsbank. Co jste se naučil?

Když integrujete banky, tak spojujete dvě odlišné kultury. Případně se snažíte zavést i novou kulturu a ponechat to nejlepší z obou. Je to velice těžké. Lidé pracující dlouho v jedné instituci změnu nechtějí. Většinou dojde i na propouštění. Je náročné ten proces řídit. Přitom nesmíte ztratit lidi, které do nové banky potřebujete. Při fúzi je klíčová komunikace. Když jsem zažíval fúzi, tak všichni manažeři procházeli strukturovanými pohovory nebo menším assessmentem. Byli hodnoceni nadřízenými. Vlastně se znovu ucházeli o svou pozici. Šlo o férový a transparentní proces. Je to metoda, která se používá ve větších firmách. Mám s touto metodou vynikající zkušenost.

HN: Je lepší pozvat poradce zvenku?

Je to prvek, který do procesu vnáší objektivitu. Sám jsem to nezažil, protože jsme pohovory vedli interně. Jsem přesvědčen, že jen několikahodinový pohovor nestačí. Nemůže reflektovat řadu let manažerovy práce pro firmu. To je také důležité. Vzít v úvahu, co manažer celkově přinesl společnosti. Assessment může pomoci, když se rozhoduje mezi dvěma srovnatelně dobrými pracovníky. A nadřízení, kteří je hodnotí, nedošli ke shodě.

HN: Mají propuštění šanci najít novou práci v oboru?

Nelze odpovědět jednoznačně. Záleží na kvalitě člověka. Myslím si, že se bude více lidí ze středního managementu propouštět než nabírat. Takže by se měli ohlížet i po jiných oborech, aby nezůstali bez práce.

Gavrilo Vučič (41 let) je partnerem společnosti CV Partners. Profesní dráhu začal v Dresdner Bank AG v Hamburku. V roce 1994 přešel k Hypo-Bank CZ do Prahy. Po fúzi s Vereinsbank v roce 1999 převzal vedení oddělení bankovního provozu. Podílel se na přípravě fúze mezi HypoVereinsbank CZ a Bank Austria Creditanstalt Czech Republic. V letech 2001 - 2004 byl členem představenstva Interbanky.

| zpět |