U pohovoru už ohoz a suverenita nestačí

Zdroj: Hospodářské noviny

- Manažeři jsou už v oblékání a vystupování "profíci"

- Těžší je pro ně pochopit potřeby firmy, kde se ucházejí o post

Manažeři mnohdy při přijímacím pohovoru přeceňují své schopnosti. "Zažil jsem to u nich mnohokrát. Čím více věří síle svého jména, čím více jsou prohnaní nejrůznějšími školeními, jakou si vzít kravatu a boty, co napsat do motivačního dopisu, tím silnější mají pocit, že mají všechno v malíčku," říká Luděk Pfeifer, ředitel konzultační společnosti M.C. Triton.

Mají perfektně zvládnuté odpovědi na otázky typu - co je váš největší profesionální úspěch? Jaké máte silné a slabé stránky? Podcení však přípravu a nejsou schopni pochopit potřeby firmy. Zvláště teď, v době krize. Poptávka je po krizových manažerech. A ti potřebují jiné vlastnosti a schopnosti než v době, kdy ekonomika rostla. "Manažer se například může znemožnit tím, že nevidí dál než za horizont jednoho kvartálu," myslí si sociolog Pavol Frič, autor knihy Vůdcovství českých elit.

"Kandidát mě musí přesvědčit, že má vizi a přinese do firmy přidanou hodnotu. Jinak vůbec nejde o schopného manažera," říká Gavrilo Vučič, headhunter společnosti CV Partners.

V další fázi je důležité, aby osobní vize manažera "ladila" se záměry společnosti, kam přichází. "Sleduji, zda má člověk ambice, které jdou podobným směrem jako ty naše. Zda jsou jeho hodnoty v souladu s našimi hodnotami," vysvětluje Luděk Pfeifer.

Lež a mlžení se nevyplácí

Počítačová zdatnost, jazykové znalosti či úroveň znalostí z oboru lze otestovat, proto je krátkozraké lhát. Mlžit se nevyplatí ani jinde.

"Nesnáším, když někdo něco předstírá a interpretuje věci účelově. Tím mnou vlastně manipuluje" říká Luděk Pfeifer. Podle něj často životopis kandidáta "pročistí" headhunteři. Připravují jej na hraní určité role. "Potřebuji vědět, koho mám opravdu před sebou," vysvětluje. Pokud pak zjistí nesrovnalost, tak se uchazeč sám diskvalifikoval. Luděk Pfeifer také nepřijme člověka, když má pocit, že vezme pozici za každou cenu a ztotožní se s čímkoliv. Je pravděpodobné, že jakmile dostane jinou nabídku, odejde stejně za lepším. Uchazeč si musí zaměstnavatele také sám prověřit a klást mu otázky. Podle Luďka Pfeifera je schopnost ptát se důležitější než pohotová odpověď na každý problém. Adept svými otázkami prokazuje, že i on hledá kvalitního partnera pro seriózní spolupráci.

Mluvte jasně a pomalu

"Pro mě je důležité, aby kandidát uměl složité věci vysvětlit jednoduše," říká headhunter Ivan Černohorský ze společnosti CV Partners. Prý zkouší, zda je odborník schopen vysvětlit podstatu odborného problému laikovi. "Většinou se lidé, kteří mají nedostatky, schovávají za cizí slova a speciální výrazy," popisuje zkušenost Ivan Černohorský. To je pro něj signál, aby "zavrtal" více do hloubky a "proklepl" jej.

"Někdy si adept přijde popovídat a nepřečte si pořádně ani zadání," stěžuje si Lucie Teisler ze společnosti Anderson Willinger.

Dalším faux pas je začínat hned o platu. "Pokud se brzy točíme v kruhu takových otázek, tak je to pro kandidáta diskreditující," říká Gavrilo Vučič. Podle něj se také nevyplatí pomlouvat bývalého zaměstnavatele. Ivanovi Černohorskému mírná kritika bývalého vedoucího nevadí jen tehdy, když je skutečně chronicky vyhlášený svou despotičností nebo nestandardním chováním. Ale i tehdy se vyplatí taktnost. V každém podniku je "něco". Pokud někdo vynáší negativní informace, prozíravý šéf se spolupráci s ním raději vyhne.

Psycholožka Edita Bosáková z Kariérového a personálního servisu z Olomouce upozorňuje na další častou chybu. "Kandidát veden snahou ukázat se v co nejlepším světle, mluví moc," vysvětluje Edita Bosáková. Zabíhá do detailů, popisuje řadu projektů a úspěchů. "Aby působil dynamicky, mluví rychle a nezajímá se o reakce okolí," dodává. Brzdit by měl pokaždé, když je vedoucím pohovoru přerušen v půlce věty. "Tím mu protistrana říká - moc žvaníte, detaily nás nezajímají," radí Edita Bosáková. Její zkušenost potvrzuje Lucie Teisler. "Neschopnost manažerů naslouchat je často opravdu tragická."

Největší diskreditací podle Lucie Teisler je, když se při pohovoru manažer tváří, že přijme místo, a pak na něj nenastoupí. "Ti lepší zašlou mail, ti horší dělají, že neexistují," říká. Takové chování vypovídá o aroganci manažera a jeho neprofesionalitě. Tím se zapíše do paměti všech, kteří dělají výběr, navždy, ovšem negativně.

| zpět |